Dějiny firmy

Dějiny firmy

 

1864:
Člen městské rady Johann-Anton Kemper, majitel "Hotelu u pošty", oznamuje, že se svým mladším bratrem Eberhardem Eduardem otevřou továrnu na dveřní kování "Gebr. Kemper" a tím vytvoří nová pracovní místa.

 

 Emil, Hubert a Adolf Kemperovi kolem roku 1890,
v Olpe známí jako "Bratři"

1899:
Do vlastnictví firmy "Gebr. Kemper" přechází pozemek hutě Rüblinghaus kromě kůlny na něm stojící. Firma Kemper má v úmyslu zřídit zde válcovnu mědi, v níž se budou vyrábět tyče, plechy a dráty z mosazi a fosforového bronzu.
 
1928:
V huti Rüblinghaus zcela nově vzniká vedle válcovny kompletní měďařská huť s rafinačním provozem.

 

Hrubý válec ve staré válcovně ke zpracování
měděných plechů kolem roku 1970

1974:
Přestěhování provozních zařízení z Martinstraße v Olpe do nového průmyslového a obchodního areálu Biggetal nad Rüblinghaus, což je dnešní závod.

2007:      
KEMPER - inovační, výkonný a koncernově nezávislý


Také v ekonomicky obtížných dobách KEMPER důsledně a systematicky investoval do špičkových technologií.

 

KEMPER – partner požadovaný po celém světě

 

Existují tři silné pilíře, na nichž dnes KEMPER s 600 zaměstnanci stojí a které se při všech vzletech a pádech ve 146-leté historii firmy postaraly o to, aby podnik zůstal koncernově nezávislý, investičně silný a s pevným základem.

Armatury z červeného bronzu a ušlechtilé oceli pro sanitární techniku mají v tomto oboru vynikající pověst. Odlitky, ať již jako polotovary nebo hotové dílce, byly dříve a jsou i dnes oporou podniku. S válcovanými pásy z mědi a jejích slitin jakož i se speciálními slitinami především pro automobilový a elektrotechnický průmysl jde KEMPER stále cestou k budoucnosti špičkové techniky.